Everything for the one I love 4

3. července 2011 v 10:00 | Damonika |  Kapitolky

Téma: The Vampire Diaries
Autor: Michelle
Stránka: http://fanfiction-stories.blog.cz
Pár: Damon/Elena
Zařazení do děje: Příběh začíná velmi známou, oblíbenou a srdceryvnou scénou, kdy Damon Eleně vyznává lásku a následovně jí maže paměť. Později se setkává s Rose a rozhodne se, že vypnout na chvíli své city nebude vůbec špatný nápad. Jak to vlastně dopadne? (Z pohledu Damona!)
Komentář autora: Jako každý den - další díl :). Nastává zvrat :D. Něco trochu originálního a hlavně úplně odlišnýho od seriálu ;). Užijte si to :). A KOMENTUJTE!!!
Od mého absolutního kolapsu v Elenině pokoji uběhly tři dny a já se necítil ani o kapku lépe. Rose, se kterou jsem na základě její větší síly smluvil, že ji už nebudu nazývat chaluhou ani ničím podobným, sice byla vhodným zpestřením ve chvílích, kdybych jindy dumal nad nepříjemnými stránkami jednostranné lásky, ale v závěru jsem se cítil stále stejně prázdný a opuštěný jako před tím.
Dokonce jsem Rose začínal mít svým způsobem rád. Byla milá, nežádala po mně horoucí a nehynoucí lásku, v posteli mě při větší snaze odpoutala od nechtěných vedlejších představ a naslouchala mým problémům, když bylo potřeba.
Myslím, že se tomu mezi lidmi říká přátelství. Já vím, přátelé spolu většinou nespí, ale i to byla určitá příchuť našeho vztahu. Nezávislost.
"Damone?"
"Hm?" otočil jsem ke své speciální přítelkyni hlavu.
"Udělal bys pro ni cokoliv?"
"Pro koho myslíš?" zkusil jsem nechápavý tón, ale Rose jen pozvedla obočí. Dostala se mi pod kůži tak hluboce, že viděla až do mého srdce.
"Proč se ptáš?" zkusil jsem odvést hovor od nepříjemného ano.
"Vím, že udělal," stočila pohled ke stropu a pozorovala bílou stěnu. "Existuje cesta ven."
"Jaká?" vyhrkl jsem a okamžitě se měl chuť pořádně praštit. Jak se jednalo o Elenu, byl jsem ochoten ze sebe udělat klidně i poslíčka s pizzou.
"Nejdřív mi slib, že mi nic neuděláš," vypravila ze sebe přiškrceně.
Ale ne…
Nadzvedl jsem se na lokti a sledoval její prosebný výraz.
"Rose, co jsi nám neřekla?" zavrčel jsem a sevřel ruku v pěst.
"Nesnáším, když se vztekáš," mračila se na mě.
"Divíš se mi?" drtil jsem slova na padrť.
"Damone," zavrtěla hlavou. "Řeknu to jinak. Zkus mi ublížit a ublížím já tobě. Dobře mě poslouchej," posadila se, snad aby získala lepší postavení, kdybych se skutečně neudržel.
Rozezleně jsem přikývl.
"Elijaha jsi nemohl zabít jenom pouhým probodnutím. Patří mezi původní a uvedli jste ho tak jen do částečné a chvilkové smrti. Pravděpodobně je už touto dobou v naprostém pořádku."
Nechápavě jsem zíral. No, to si ze mě snad dělá…
"Poslouchej! Je cesta ven."
"Elena může být právě teď mrtvá," vybuchl jsem a začal se sbírat. Rose mě jediným prudkým trhnutím vrátila zpět na původní místo a držela mě, abych se ani nehnul.
"Nemůže. Elijah ji nezabije. Elena je jeho jediná naděje. Elijah chce zabít Klause. Na to potřebuje speciální podmínky. A ty ještě nějakou dobu nenastanou."
"Super. Elena zemře až za týden, uspořádáme oslavu?" Samotného mě udivilo, kolik ironie jsem do svých slov zvládl vložit. Přetékala sarkasmem.
"Přestaň být protivný. Jak jsem řekla, je cesta ven."
"A co to znamená?" chytl jsem ji za obě ramena a zacloumal s ní. "Co to znamená?"
"Elena bude žít, přestože během rituálu zemře. Bude v sobě muset mít krev původního upíra, uzamčenou speciálním kouzlem. Kouzlo musí společně s čarodějem nebo čarodějkou pronést osoba, která obětovaného bezmezně miluje."
"Kdy přijde ale?" zeptal jsem se podezřívavě.
"Ale ztratí všechny vzpomínky, které na milovaného má. Stejně tak jako obětovaný ztratí všechny vzpomínky na osobu, která ho zachránila."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
II ARCHIV II delenastory-damonika.blog.cz II