Hate or love 2/12

19. července 2011 v 15:13 | Damonika |  Kapitolky
Autor:LanQka
Postavy: Delena, Stefan
Dej: Elenu něco táhne k Damonovi, ale není si jistá, jestli je to "láska" nebo "nenávist". Je Damon opravdu tak bezcitný nebo něco hluboko v sobě skrývá? Když se v Mystic Falls objeví upír, který měl co dočinění s Katherine Pierce, může být Elena ve vážném nebezpečí. Navíc, když se za ním vydá Damon, aby ho zabil a ochránil tím Elenu, není v bezpečí ani on...
Jazyk: CZ!

Hate or Love 2/12
Pomalu jsem si začínala myslet, že já jediná se tu ještě trochu ovládám. Katherine sem, do cizího sklepení v neznámém domě, co nevidět měla dorazit a Stefan s Damonem se místo toho, aby vymysleli plán opět jen...hádali.
"Promluvím s ní teda sama," řekla jsem s jistotou. V Katherine určitě není čisté zlo, možná ji dokážu přesvědčit. Bratři si mezi sebou vyměnili pohled. "A co jí tak asi povíš?" odbyl mě ironicky Damon. "Poslyš Kath, co takhle nás z tohoto sklepení á la Faktor strachu pustit třeba ven?" - ihned nahodil dramatický pohled Katherine - "Ale beze všeho, skoro jsem zapomněla důvod, proč vás tu držím - vážně si, Eleno, myslíš, že to půjde tak snadno?"
Zavrtěla jsem nesouhlasně hlavou. "Až tak naivní nejsem," odfrkla jsem si. "vezme si jen mě a vás pustí."
V tom jsem uslyšela kroky něčích potpadků, nebylo pochyb o tom, že patřily Katherine. To odvedlo i reakci Damona a Stefana na mé rozhodnutí. Ještě jednou jsem se významně nadechla a přitiskla se ke Stefanovi.
V té samé chvíli se otevřely dveře dokořán a vstoupila osobitá postava s plavými dlouhými medovými vlasy. Katherine byla mnohem krásnější než já, mnohem sebevědomější, vše mnohem více než já - a to i přesto, že vypadala přesně jako já. Je to zvláštní, vím. Ale ve svém lehkém poničeném oblečení jsem se jí nikdy nemohla rovnat. Takhle opravdu vypadám? ptala jsem se sama sebe v duchu. Samozřejmě jsem se každé ráno dívala do svého zrcadla - každodenní záležitost, ale toto bylo něco úplně jiného. Vyjímečného!
"Skoro už jsem čekal zase toho zrzka," podotkl Damon a rozhlížel se, jestli ho někde náhodou neuvidí.
Katherine jeho poznámku ignorovala. "Stefan Salvatore," zajíkala se vzrušením. Její oči přelétly mou osobu jakoby ani neexistovala a zůstaly stát teprve až na druhém bratrovi. "Docela si se změnil," připustila, tentokrát však Damon ignoroval ji. Katherine se k němu kočičím krokem pomalu přibližovala, možná jeho pozornost tentokrát získat opravdu chtěla. "O co všechno jsem asi přišla?," zamyšleně se usmívala. Pravou ruku položila na Damonovo rameno a následně mu pohlédla do očí. "Něco se ale nezměnilo. Pořád po mě toužíš..." Říkala to s maximální jistotou, bez jakýchkoli pochybností. Damon chvíli mlčel, jen se krapet zachvěl když silněji stiskla jeho rameno, ale z jeho výrazu se nedalo nic vyčíst. "Zato ty si pořád stejná," vrátil ji pohled. Katherine se znovu pošetile usmála a namířilo si to rovnou ke mně a Stefanovi. Držela jsem se s ním tak pevně, jako by nebylo ani možné, aby nás někdo ze vzájemného objetí rozdělil.
"Ani nevíš jak moc si mě zklamal, Stefane," poklesla a sklonila hlavu. "tady ta holka, co si tě v naději udržuje je jen ubohá kopie, která se nepovedla. Jsi s ní jen proto, že se ti po mě tolik stýskalo...připomínala ti mě. Jsem schopna toto tvé pochybení přijmout, ale teď se můžeme vrátit k tomu, co bylo dřív. Vždy si miloval a milovat budeš jen mě."
"Pravdou je, Katherine..." řekl Stefan. "že jsem tě nikdy nemiloval. Tebe nikdo ani milovat nemůže."
"Copak si už nevzpomínáš?" nedala se a laškovně si pohrávala s pramínkem svých vlasů. "Ty hodiny v zahradě, naše společné tance do pozdních hodin, dlouhé milostné dopisy, tvé návštěvy u mě v pokoji..."
"Myslím, že je mu to jasný," skočil jí do řeči okamžitě Damon.
Stefan se ode mě odtrhnul a hluboce se soustředil na osobu před ním. "Ať už to bylo cokoli, je to pryč...nadobro. Je to součástí toho, co bylo - ne toho, co je teď."
Začínala jsem si zde připadat zbytečná. Pro Katherine jsem zjevně neznamenala nic. Vážně jsem si připadala trochu méněcenná. Stefan odstoupil pár kroků za svým bratrem, takže Katherine si mě konečně všimla. "Žiješ ve lži, chudinko," utrosila ke mně jeden pohled. "Stefan nikdy nemiloval nikoho jiného než mě. Škoda, ty s takovou vizáží a musíš být taaaaaaak naivní." Znuděně se stočila k bratrům.
Slova mi opět uvázla v hrdle. Přála jsem si, opravdu hodně přála, jí také něco říct. Ani jediné slovo ze mě vypadnout nedokázalo a Katherine jsem zřejmě nestála ani za pár slušných vět.
"Pusť nás sakra!" vykříkl rozhořčeně Stefan. Pár vteřin na to ho již Katherine tiskla ke zdi a cenila své ostré bílé tesáky. "Ty to asi stále nechápeš, tohle bude konec, Stefane." Byla mnohem silnější než kdokoliv, s kým jsem se já nebo oni kdykoliv střetli.
"Pusť nás," zopakoval tvrdohlavě Stefan, ale hlas se mu ke konci zlomil.
Katherine se pobaveně usmála. "Živí odtud neodejdete," zasyčela a vrhla Stefana k zemi. Z oblečení si setřásla stopy písku a jako by k ničemu nedošlo, si přeměřovala pohled mě s Damonem.
Ten se ke mně opatrně nahnul. "Pořád si s ní chceš promluvit?" zašeptal mi do ucha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
II ARCHIV II delenastory-damonika.blog.cz II