Hate or love 2/4

10. července 2011 v 17:47 | Damonika |  Kapitolky

Autor:LanQka
Postavy: Delena, Stefan
Dej: Elenu něco táhne k Damonovi, ale není si jistá, jestli je to "láska" nebo "nenávist". Je Damon opravdu tak bezcitný nebo něco hluboko v sobě skrývá? Když se v Mystic Falls objeví upír, který měl co dočinění s Katherine Pierce, může být Elena ve vážném nebezpečí. Navíc, když se za ním vydá Damon, aby ho zabil a ochránil tím Elenu, není v bezpečí ani on...
Jazyk: CZ!

Hate or Love 2/4
"Ta, Jenny...je docela milá, nemyslíš?" zajímal se Stefan. Zněl trochu pobaveně, protože se to ve skutečnosti zdá nepravděpodobné, ale mluvil upřímně.
Pokrčila jsem rameny. "Když myslíš..."
"No...," řekl a asi na několik vteřin se zamyslel než pokračoval. "...pro Damona je to takto lepší."
Neodpověděla jsem. Stefan bral mé mlčení jako souhlas. Ve skutečnosti to nebylo ani jedno. I během těch několika týdnů, jsem si na ni nedokázala udělat názor. Tedy až do chvíle, co jsem s ní byla v domě absolutně sama. Stefan mi slíbil, že se s Damonem vrátí za dvě hodiny. Bylo to poprvé, co dělali něco skutečně společně. Ale přes samou nervozitu, jsem z toho ani být šťastná nemohla.
"Tak ty jsi ta Elena..." uslyšela jsem za zády její sladký medový hlas. Nebyl dobrý nápad zrovna si pohrávat s nožem, odložila jsem ho a otočila se. Ten salát můžu klidně udělat potom.
"Jenny?? Myslela jsem, že jsi šla s nimi - s Damonem."
Ušklíbla se a neodpověděla, místo toho zase začala svoje. "Ta Elena, která popletla Damonovi hlavu." Znervozňěla jsem a začervenala se jako nikdy jindy.
Z jejího výrazu jsem nedokázala nic vyčíst. Vlasy ji sahaly až k pasu, byla krásná, ale zároveň působila ostře nebo dokonce nebezpečně. To nebylo ale vše, co jsem na ni dokázala určit. Neříkalo to, že taková skutečně je.
"Pomůžu ti s tím salátem.." nadhodila a v očích se ji přitom zajiskřilo. Neptala se, ona to oznamovala. "Podáš mi prosímten nůž?"
Polkla jsem a zalapala po dechu. "Zvládnu to sama," uchopila jsem nůž za rukojeť dřív, než to stačila udělat Jenny. "...ale díky." Zatvářila se ukřivděně s tím, že chtěla pouze pomoct. Už chápete, proč si na ni nedokážu udělat názor?
Její výraz se zkřivil a sladký úsměv se přeměnil v chlad, mrazivý chlad. "Možná, že jsi Damonovi popletla hlavu. Ale teď je můj, Eleno. Doufám, že je ti jasné, že je konec. Nikdy ho už zpátky nedostaneš."
Nechápavě jsem pozvedla obočí. Jenny se během setiny ocitla přímo u mě. "O nic se nepokoušej..." zašeptala.
Asi za několik minut po tomto rozhovoru se objevil Damon se Stefanem. "Kde je moje sladká Jenny..." slyšela jsem v dálce Damonův hlas. Nemusela jsem ani čekat a už Jenny přede mnou objímal. Potom pohlédl na mě a o něco níž na nůž, který jsem doposud neodložila. "Nechceš náhodou dodělat ten salát?"
Vztekle jsem nůž odhodila na stůl a rozeběhla se hned pryč. "Udělej si ho sám..." zakřičela jsem na něj v běhu. Oba to nejspíše rozesmálo. Vím, že je s Jenny něco v nepořádku. Nemůže být tak dokonalá a tak přesně k němu pasovat. Stefana jsem potkala napříč kuchyní a Damonovým dosavadním pokojem, ikdyž většinu nocí strávil mimo tento dům.
"S Damonem jsme byli na místě hned několika útoků, pravděpodobně způsobených nějakým cizím upírem..." začal ustaraně a zauvažoval. "...nebo nějakým zvířetem. Policie zatím samozřejmě nic netuší..." Tušila jsem, že to, co v posledních týdnech slyším ve zprávách a čtu v denních novinách nebude jen tak. "Mám s Jenny divný pocit, Stefane."
"Nech Damona ať je pro jednou konečně šťastný. V poslední době toho na něj bylo hodně. On a Jenny si výborně rozumí." Nevěřila jsem tomu, že Damona nyní brání. To jejich vzájemná nenávist nadobro zmizela? Co se to děje?
"A nenapadlo tě, že za těmi vraždami je třeba ona sama? Z ničeho nic se objevila, začala si rozumět s tvým bratrem. A od té doby je všechno vzhůru nohama. Není to nějak moc náhod naráz?"
"Ach, nebuť směšná, Eleno." Moje teorie ho pobavila. Vážně skvělý.
"Já mluvím vážně, Stefane. Něco se děje..."
Zavrtěl hlavou. "Pokud se něco skutečně děje, příjdeme na to." dořekl a políbil mě na čelo. Chtěla jsem na něj ještě zavolat, ale byl pryč.
***
"Co máš sakra pořád proti Jenny, Eleno!" rozhněval se Damon. Proč jsem prostě nemlčela. Hledět vstříc jeho utvrzelému ješitnému pohledu, bylo nesnesitelné. "Víš vůbec, co se mi na ní tolik líbí?"
"Ne." zavrtěla jsem hlavou.
Nasadil svůj obvyklý výraz doplňující svýma jasnýma očima. "že není jako ty." Vyznělo to zřetelně a chladně, jak to jen Damon dokáže. Uvnitř mě to zranilo, ale nedala jsem nic znát. "Bonnie mi všechno řekla. Lhal si mi, takže nic z toho co..."
"Co ti řekla?!" přerušil mě tvrdě. "Že jsem krvežíznivý vrah, který si chtěl pohrát s tvými bezbranými emocemi? Jak typické..." dopověděl ironicky.
"Hlavně mi neříkej, ž....."
Opět mě zarazil, než jsem stačila dopovědět myšlenku. "...že to byla pravda? Pravda o tom, že jsem tě miloval. Pravda, že jsme byli spolu. To, že jsi se rozhodla odejít od Stefana? Nezáleží na tom. Teď už ne...."
Mé myšlenky se vznášely všude kolem nás, v celém pokoji. Celý pokoj se zaplnil mými pocity, myšlenkami, představami. Jen pochytit ty správné. "Pleteš se! Záleží na tom..."
Tázavě pozvedl obočí. "A?"
Neměla jsem sílu, myslela jsem na to jediné. "Jenny tě jen využívá.." vyklouzlo mi. Nevypadal překvapeně, což mě trochu udivilo. "Kolikrát si mě využila ty Eleno?" řekl posmutněle. "Nebo bych měl říct Katherine? Je konec." A pobaveně odkráčel pryč.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
II ARCHIV II delenastory-damonika.blog.cz II