Hate or love 2/9

16. července 2011 v 9:55 | Damonika |  Kapitolky
Autor:LanQka
Postavy: Delena, Stefan
Dej: Elenu něco táhne k Damonovi, ale není si jistá, jestli je to "láska" nebo "nenávist". Je Damon opravdu tak bezcitný nebo něco hluboko v sobě skrývá? Když se v Mystic Falls objeví upír, který měl co dočinění s Katherine Pierce, může být Elena ve vážném nebezpečí. Navíc, když se za ním vydá Damon, aby ho zabil a ochránil tím Elenu, není v bezpečí ani on...
Jazyk: CZ!
Hate or Love 2/9
Ve skutečnosti jsem neměla ani tušení, jak se Damon cítí. Mohla jsem jen doufat, že ho dokážu zklidnit a přimět spolupracovat. Seděl však v klidu na pohovce s mým deníkem, skoro jakoby se opravdu nic nestalo. Jedinou světlou stránkou pro mě teď bylo, že jsem to nebyla já, kdo Jenny zabila. Je tragické, že uvažuji už i takto...
"Jak se cítíš?" zkusila jsem své štěstí.
Odfrkl si. "Špatnej den, znáš to." Rozhodl se to v sobě potlačit, to mi všechno jen zhoršovalo. Stále neodkládal deník a zuřivě pootočil několik stran.
"Katherine měla pravdu," přiznal a odhodil deník na stůl. "ONA jen překážela, Všichni jenom překáží!"
"Já překážím?"
"Nechtěj, abych na tohle odpovídal!"
Trochu jsem doufala, že tu Stefan není. Cítila jsem, jako by se odněkud zhora díval, ale toby on přeci neudělal. Byla to pouze má nejistota.
Sedla jsem si tedy za Damonem. Ten jen svěsil ruce a pokoušel se zachovat chladnou hlavu. Byla jsem docela překvapená, že rovnou nepráskl dveřmi a neodešel.
"Potřebujeme tě, Damone. Katherine je z nějakého důvodu zpátky a my jí společně musíme přemoci. Nedokážeme to bez tebe..."
Svraštil obočí a nahodil tajemný výraz. "Já vím, proč je tady. Měl jsem jí přímo před očima a myslel si, že... no, to je jedno. Něco o de mě však přecejnom chtěla. Obchod."
"O co přesně šlo?"
Povzdychl si. "Něco, na co je už asi pozdě. Zvlášť po tom všem. Ale proč ti to vůbec říkám? Připadám si, jako kdybys mi dala nějakou drogu, po který ti všechno řeknu. Co se týká Jenny - jediný, kdo měl právo vzít jí život, jsem byl já. Jedině já měl rozhodnout, jestli bude žít nebo ne! Nejhorší na tom je, že Katherine přesně věděla, co nastane, když to udělá. Zná mě i Stefana a proto cokoliv, co uděláme, dokáže předpovědět."
"Znamená to, že jsi s náma?" zeptala jsem se trochu rozpačitě.
Zvedl se z pohovky a zamížil ke dveřím. "Pokud se do něčeho pustím, tak do toho tebe tahat nebudu. A pokud je Stefan alespoň trochu chytrý, tak udělá to samé." řekl s úšklebkem než zmizel.
Všichni i včetně mě jsme se sešli v ložnici. Nevěděli jsme, kolik toho Katherine zatím způsobila a ani to, jestli si jí už někdo všiml. Vzhledem k její povaze, si musela už získat celé Mystic Falls. Ale i přesto všechno, jsem ji vlastně chtěla spatřit! Přemýšlela jsem o tom jako o zrcadle, ve kterém vidíte svůj vlastní odraz a ten je v něm uvězněn. Ovšem Katherine uvězněna samozřejmě není, ona je nespoutaná a navíc velmi spontální...
"Co tu dělá?" hněval se Damon hned poté, co mě uviděl. Stefan nechtěně přiznal, že mě nedokázal zastavit a smést jen tak z plánu. Damon už měl na jazyku slovo "slaboch", ale nakonec se vrátil k plánu. "Katherine chce Stefana," zaskřípal zubama. "..takže může dělat návnadu."
"Cože? Zešílel jsi?" téměř jsem vykřikla.
"Vidíš," usmál se Damon na svého bratra. "přesně z tohoto důvodu jsem ji tu nechtěl."
"Elena tu zkrátka zůstane," zakročil opětovně Stefan. "..a Katherine na sebe upozorní sama, nebude těžké ji najít. To si spíše ona najde nás, a proto musíme být připravení. Nikdo kromě nás tří se o tom nesmí dozvědět. Čím více lidí to bude vědět, tím více životů bude ohroženo."
"Ale ta čarodějka by se celkem hodila," ušlíbl se znova Damon.
Stefan lehce odporoval. Vlastně to od Damona vzal spíše jako návrh, o kterém se dá uvažovat. "Technicky vzato: Bonnie je člověk, a hlavně Elenina přítelkyně."
"Čimž se nám tedy snižuje také pravděpodobnost, že to přežijeme, o což tobě evidentně teď jde!"
"Tak dost!" zasáhla jsem. "Bonnie do toho tahat prostě nebudeme! Už o vás dva budu mít smrtelný strach, takže zkusme trochu přemýšlet. Říkal jsi, že Katherine se vrátila kvůli Stefanovi a chce ho dostat zpátky. Chceme ji zabít nebo jen vyhnat z Mystic Falls?" Možná o tom ti dva zatím nevěděli, ale já se rozhodla, že je v tom nenechám sama. Do akce hodlám jít s nimi, ale zatím o tom před nimi musím pomlčet...
Stefan se posadil v klidu do křesla a svěsil ramena. Hlavou se mu mísily různé myšlenky, dokonce v něm zaznívala i úzkost. Určitě pomyslel na to, že nebudeme mít proti ní šanci. "Znám Katherine opravdu dobře. Ona od nás očekává, že ji budeme chtít zabít, proto Damona nejdřív také vyprovokovala. A co víc, určitě na to nebude sama. Jsem si jist, že půjde i po tobě, Eleno! Může ti ublížit kvůli mně, protože tě miluji," dořekl se skeptickým výrazem ve tváři a otočil se směrem k Damonovi.
"I já tebe," odpověděla jsem automaticky. "...ale něco dělat zkrátka musíme. Vy připravíte nějaké dřevěné kolíky a já nachystám sporýš. Zatím to je to jediné, co můžeme udělat."
Stefan s Damonem souhlasili. Zvláštní, že i přes veškeré přípravy a čas, kterým jsme plán strávili, nám nedodal více pozitivní energie. Uvažovali jsme mnohem více negativně a nepomáhalo nic. Sice Damon párkrát poznamenal, že se těší až Katherine vyškubne hlavu jako nějakého hadrové panence, ale ta nálada mu nevydržela dost dlouho. Zbývalo si jen počkat až se znovu ukáže a my budeme tentokrát připravení. A na srozuměnou: Stefan žádná návnada nebude! A ani Damon...
Následující den se nedělo nic, a možná to nás tak znepokojovalo. Bylo to takové to ticho před bouří. Musela jsem přesvědčit Bonnie, aby u sebe nechala na pár dní Jeremyho. U ní měl vždy větší volnost než s Jennou nebo se mnou, takže byl i rád. Jennu zaměstnával zase Alaric, takže jsem mohla být docela klidná. O tom, co jsme se rozhodli udělat jsem mlčela jako hrob.Ve svém pokoji jsem nervózně chodila v kruhu; neměla jsem náladu psát, přemýšlet, ani s nikým mluvit.Pak vešel Damon, nebyla jsem na sebe moc pyšná, že mě vidí tak zneklidněnou. "Bojíš se?" zeptal se a zabouchl dveře.
"Jo," přiznala jsem a zrychlovala své kroužení po pokoji. Byla jsem jako ti draví ptáci, co číhají po
masité potravě a krouží kolem dokola, dokud se nenaskytne příležitost. Byl v tom však veliký rozdíl, protože oni to dělali kvůli potravě a já ze strachu a úzkosti. "..bojím se."
"I Stefan, ale ten to nepřizná," usmál se.
Nervy jsem měla na prasknutí. Povzdychla jsem si. "To, že Jenny zemřela přece jenom byla moje chyba. Neměl by jsi se tak ke mně chovat." Jenny skutečně překázala v Katherininém plánu, byla jen navíc. Přetínala svou existencí pojítko mezi mnou a Damonem. Katherine chtěla jen nás tři, ale je dosti možné, že i já za chvíli budu překážet...
"A jak bych se měl chovat? Chovám se tak jako vždy." ohradil se.
"Měl by jsi mě nenávidět," vysvětlila jsem. "Kdybys ty zabil Stefana: pak bych tě nenáviděla."
Damon se zamyslel. "A kdyby Stefan zabil mě?" rozesmál se na celé kolo. Nad touto variantou jsem vážně neuvažovala. Ale Damonův smích byl prostě nakažlivý. Za chvíli jsem zapomněla, čemu jsme se to vlastně smáli. Vše bylo najednou o dost snažší, když tu byl. "Díky." věnovala jsem mu pohled před tím než jsme odešli za depresivně vzhlížejícím Stefanem.
Vše bylo připravené a my jen očekávali den D. Ve zprávách jsme slyšeli, kolik lidí je vyděšeno ze smrti svých příbuzných a přátelů. Sotva patnáctileté dítě promluvilo do televize o ztrátě své maminky. Po boku té holčičky stál zděšený otec. Ten šok ve vás zůstane už navěky a čas je jen relativní možnost, jak se ho zbavit. Zůstanete poznamenáni tou událostí...už napořád.
"Už jste si namysleli, co se stane, když to se zabitím Katherine nevýjde? Odcestujem do jiné země, vypijeme si svoji margaritu a utkáme se v souboji na život a na smrt?" pronesl s nadšením Damon a naježil se k bratrovi. Stále jsem se dívila, kolik pozitiva v něm ještě zůstává.
"Vše až na ten souboj," ušklíbl se Stefan.
Damon se neochotně odvrátila. "Ale no tak! Ve vaši přítomnosti by i zlý upír chcípnul jako moucha. To si nechte na Katherine." Damon toto dusno v místnosti pojmenoval "atmosféra hřbitovu" a pak mě nechal se Stefanem samotnou.
Stefan na tom byl hůře než já. Nebál se jen o mě nebo svého bratra, bylo v tom něco víc. Věděl něco, o čem jsem já s Damonem neměla ani tušení. Možná nějaká vzpomínka související s Katherine nebo informace. "Eleno, ty s námi do akce nepůjdeš. Budeš tady a my se pokusíme zastavit Katherine."
"Stefane!" rozčílením jsem zvýšila tón.
"Tak dost!" zvedl se z křesla. "Damon má pravdu, nebudeme tě do toho tahat. Je to jen mezi Damonem, mnou a Katherine. Není důvod, abys u toho byla i ty."
"Když se to týká tebe, tak je to i má záležitost!" prohlásila jsem s rukama v bok.
Odešla jsem dřív než mohlo dojít k hádce. Hádka by v této situaci byla to poslední, co bych chtěla. Měla jsem pocit, že Damon se už tak trochu smířil s tím, že půjdu s nimi. Nebyl rád - ve skutečnosti nebyl ani trochu rád - ale to nic nemění na mém rozhodnutí. Bylo to mé rozhodnutí a já si za ním stála. Myšlenka, že bych tu čekala, zatím co oni svádějí urputný boj s ženou, která vypadá jako já...nemohla bych tu jen stát a něvědět, co se s nimi děje.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
II ARCHIV II delenastory-damonika.blog.cz II