My kidnapper 1

20. července 2011 v 13:07 | Damonika |  Kapitolky
Ďaľšia kapitolovka, vynikajúca odporúčam, znova od Michelle - tá píše neuveriteľne krásne!!! s pozdravom Damonika :D
Pár: Damon/Elena
Autor: Michelle
Stránka:http://fanfiction-stories.blog.cz
My kidnapper 1

S trhnutím jsem se probrala. To byl ale divný sen. Protáhla jsem se a beze spěchu rozloupla oční víčka od sebe.
Zrcadlo?
Zmateně jsem zamrkala. Já nemám na stropě zrcadlo. A taky nemám saténové černé povlečení. Prudce jsem se posadila.
"Dobré ráno, Eleno."
Otočila jsem hlavu za hlasem a zalapala po dechu. Damon se opíral o zárubeň dveří a potutelně se šklebil.
"Řekni mi, že si děláš srandu," zasténala jsem.
"Ani náhodou," zvážněl a vykročil ke mně.
"Co to má znamenat?!" Nebezpečně rychle jsem propadala hysterii. "Okamžitě mi," slova se mi zadrhla v hrdle, když se ke mně svou upíří rychlostí sklonil a obmotal svoje dlouhé prsty kolem mého zápěstí.
"Nic, pamatuj si, nic," zavrčel, "nebude okamžitě a podle tebe." Jeho tvář byla tak blízko k mé, až jsem se bála, že mě políbí.
Neudělal to. Podrážděně se odtáhl a s výhružným pohledem mi začal diktovat: "Sníš, co dostaneš, nebo budeš o hladu. Máš k dispozici tenhle pokoj a sousední koupelnu. Být tebou, jinam nechodím. Když se budeš chovat podle pravidel, která stanovím, budu i já milý a hodný."
"A když ne?" pípla jsem opatrně. Naháněl mi strach. Poprvé za celou tu dobu, co jsem ho znala, jsem se ho bála. Nevtipkoval. Neprovokoval. Neflirtoval.
"Ukážu ti i tu opravdu zlou stránku mé osobnosti."
"Vysvětlíš mi, co tady dělám?"
Přimhouřil oči a chvíli si mě mlčky prohlížel. Usoudila jsem, že přemýšlí, co mi řekne.
"Takže jsi mi i ty uvěřila," naznačil pohrdání a usadil se v nohou prostorné postele. "To jste si fakt všichni mysleli, že přijedu do Mystic Falls, Katherine nenajdu a tak zůstanu jen kvůli slunečnému počasí?" Jeho výpověď se jednoznačně proplétala s ostrým sarkasmem. "Mám nový plán a ty o něm nemusíš mít ani to nejmenší ponětí."
Otočil se k odchodu.
"Damone!"
Lehce ve svém kroku zaváhal, ale nezastavil. Zmizel ve vedlejší místnosti, do které jsem podle všeho přístup neměla.
Praštila jsem hlavou na polštář a zaklela. Tohle je opravdu za trest.
Chvíli jsem zadumaně hleděla na svůj odraz na stropě. Pak jsem se rozhodla prozkoumat terén.
Pokoj byl zařízen maximálně luxusně. Velká manželská postel, dva noční stolky v tmavě hnědé barvě, velká dřevěná komoda, dvě starobylá křesla, mezi nimi hezký konferenční stolek. Se snídaní. A na protější stěně obrovská plazmová televize.
Elegantní skloubení starobylého a moderního nábytku. Vstala jsem, vložila do úst jeden vyloupnutý půlměsíček pomeranče a vydala se ke dveřím koupelny.
Jestliže byl pokoj luxusní, nenacházela jsem vhodný výraz pro vedlejší místnost. Místo běžných kachliček stěnu pokrývala jemná modrá mozaika a podlahu vyhřívalo podlahové topení, takže příjemně hřála do mých bosých nohou. Ale to hlavní se rozkošnicky rozpínalo v pravém rohu. Obrovská světle modrá vířivka, která dokonale ladila s barvou obložení.
Nerozmýšlela jsem se dvakrát. Pustila jsem vodu, a zatímco se prostorná vana napouštěla, šla jsem se najíst. Po z největší části ovocné snídani, jsem se zamkla v koupelně a vyklouzla z pyžama, které jsem měla na sobě od včerejšího večera. Rozpačitě jsem postoupila k mohutné vaně a nakonec rychle vstoupila dovnitř.
Jestli ještě někdy v životě budu na něco šetřit, tak to bude taková vířivka. Takový zážitek se jen těžko popisuje. Hlavu jsem si opřela o chladnou hranu a nohy natáhla před sebe. Koneckonců můžu tohle vytržení z běžného života brát jako lázně. Jen bych si jako doprovod dobrovolně nikdy nevybrala Damona…

Reklama
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
II ARCHIV II delenastory-damonika.blog.cz II