On the other side 2

28. července 2011 v 13:34 | Damonika |  Kapitolky
Probudil ji až sluneční svit opírající se přímo do jejího obličeje. S úsměvem se protáhla a pomalu rozlepila víčka od sebe. Muselo být něco po deváté ráno, protože dříve se slunce do jejího pokoje nedostalo.
"Dobré ráno, Šípková Růženko," zapředl vedle ní pobavený hlas.
Vybavil se jí předchozí večer a všechna dobrá nálada se vytratila.
"Už ne," zahučela a vymotala se z rozházených peřin. Postavila se na ještě lehce vratké nohy a protáhla se.
"Co už ne?" stál těsně za ní a téměř starostlivě ji pohladil po rameni.
"Mé ráno už není dobré, Damone," vytrhla se mu a pokusila se odebrat do koupelny.
"No tak ho vylepšíme," přemístil se během jediného mrknutí oka před ni a něžně uchopil její hlavu do dlaní. Všechno se to dělo tak rychle, že ani nestihla protestovat. Políbil ji přímo na rty, sladce, hebce a s takovou opatrností, že si v jeho rukou připadala jako porcelánová panenka. Věděl, že ji zastihl ve slabé chvilce, přepadl ji opět nepřipravenou, cítil, jak povoluje obranné zdi a pouští ho k sobě. Jako ve snech pozvedla pravou ruku a položila mu ji na tvář, přičemž mu lehce vyšla vstříc. A v tom si to uvědomila. Prudce se odtrhla a rozpačitě sklopila oči. Bezděčně si olízla rty. Na tváři jí vyrazila lehká červeň a tak beze slova uprchla do koupelny. Zamknula, opřela se zády o dveře a dotkla se prsty svých rtů. Strávila tak hodnou chvíli, než se rozpohybovala a vrhla se na ranní hygienu.
Pořádně se dát dohromady zvládla asi až po půl hodině. Vyklopýtala z koupelny, a když Damona nenašla ve svém pokoji, odebrala se do spodního patra, kde něco ukrutně hezky vonělo. Nahlédla do kuchyně a spatřila Damona, jak se otáčí kolem sporáku a smaží palačinky.
"Pojď si sednout, už to skoro mám," ozval se bez otočení. Zdál se naprosto normální. Elena v to alespoň doufala.
"Díky," broukla tiše, když před ni položil palačinky se šlehačkou, čokoládou a jahodami. Tak kalorickou snídani neměla, ani nepamatuje, na druhou stranu dlouho si tak nepochutnala.
Den kupodivu ubíhal příjemně a bezproblémově. Chvíli se učila, Damon si hověl na pohovce v přízemí a sledoval televizi. K obědu si objednali pizzu a po ní přecpaní seděli a uvolněně si povídali. Nepřátelství zapomenuto, problémy utopeny a sympatie objeveny.
K večeru vysmátě sledovali nejnovější epizodu HIMYM a společně opakovali v záchvatech smíchu hlášky.
A když nastala všude úplná tma a na nebi se rozzářily volající hvězdy a měsíc, odebrala se Elena do horního patra, obsadila koupelnu a užila si dlouhou horkou sprchu.
Když příjemně rozehřátá a unavená opustila místnost plnou páry, vyklonila se ze schodiště a houkla: "Damone! Máš volnou koupelnu." Vyprskla smíchy, když kolem ní prolítl a dveře se zaklaply.
Sedla si na postel a hodnou chvíli dumala nad tím, jestli se má pokoušet Damona vykázat do jiného pokoje nebo jestli se nemá zbytečně unavovat. Rozhodla se, že to nemá cenu a vklouzla pod přikrývku. Zazívala a zavřela oči. Sotva začala upadat do krásného vstřícného polospánku, ucítila stěží zaznamenatelný dotek na rtech. Zvedla ruku a chtěla si přejet po ústech, aby ten šimravý pocit odstranila, místo toho se setkala s Damonovými prsty. Vykvíkla a pokusila se mu uniknout, přičemž se jí podařilo uštědřit si parádní ránu do hlavy o dřevěnou pelest. Damon zahýkal smíchy, ale když spatřil její rozzlobený výraz, pokusil se zvážnět.
"Hele, snažila jsem se být hodná a celý den jsem tě snášela a teď jsem tě chtěla nechat v -," umlkla, když jí Damon vlastními rty ucpal ústa. Zkusila ho odtlačit od sebe, ale tmavovlasý upír jí neuvěřitelně rychle zachytil obě zápěstí za hlavou a druhou rukou si ji za bradu přitáhl k sobě.
Se rty jen na milimetry vzdálenými od jejích šeptl: "Uděláš to dobrovolně, že?"
Zírala mu do očí a hlasitě polkla. "Když ne?" zamumlala. Moc dobře si uvědomovala, že se jí z jeho blízkosti motala hlava a automaticky se k němu přibližuje.
"Hloupá otázka," usmály se šibalsky jeho oči a čekal na její reakci.
"Ovlivníš mě?"
"Nebudu muset," broukl a konečně ji políbil. Opět ji bral myšlenky, mazal veškeré protesty a opět ji dokonale překvapoval absencí veškeré hrubosti a nátlaku. Líbal ji měkce a bořil tak všechny zažité standardy svého charakteru. Odtáhl se až po pořádně dlouhé chvíli a spokojeně se pro sebe usmíval. Elena uhnula pohledem a měla chuť schovat hlavu pod polštář.
Nakonec se rozhodla nezachovat dětinsky a zamračila se na Damona: "Jednu věc nechápu. Proč mě neovlivníš? Už nejsem chráněná sporýšem, můžeš se mnou dělat, co se ti zlíbí, aniž bych mohla protestovat."
"Postrádalo by to na kráse, nemyslíš?" zapátral v jejích očích a nakonec ji pohladil po tváři. "Dobrou, Eleno, popřemýšlej nad tím," trhl významně obočím a padl do peřin.
V pokoji se rozhostila tma a ticho. Mučivé ticho, při kterém se z nejtajnějších koutů vynořují podivné dohady a otázky. Utlačované myšlenky se vytlačují na povrch a trápí svého vlastního majitele. A tak to právě vypadalo u Eleny.
Zarmouceně si tiskla kolena k hrudi a tvořila si rovnou vrásku mezi obočím. Analyzovala svoje pocity z nového Damona, z jeho chování a především jeho doteků. Znervózňoval ji. Vší tou citlivostí ji mátl. Pečlivě si probojovával výše postavené místo v jejím dosud pevně vystaveném žebříčku. Získával důležitější postavení v jejím srdci. Pokusila se tu myšlenku potlačit, ale nešlo to. Opakovala své svědectví, a kdyby měla nějakou tvář, zajisté by se významně šklebila. Elena si s povzdechem promnula čelo. Zítra nesmí Damonovi už nic takového dovolit. Nebo ho vypakuje z domu. Navíc má přijet Jenna a Jeremy, jak by se asi tvářili, kdyby ji našli s Damonem? A kdy se vlastně vrátí Stefan? Nikdy se o tom nesmí dozvědět, zabil by Damona. A to přece nikdy nesmí dovolit! Stiskla oční víčka pevně k sobě a vzepřela se všem zrádným poznámkám. Pravý čas jít spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
II ARCHIV II delenastory-damonika.blog.cz II